|
|
Morfologie fosilních tříděných strukturních půd Krkonoš
Uxa, Tomáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Tříděné strukturní půdy představují skupinu periglaciálních mikrotvarů, které vytvářejí více či méně symetrické vzory v důsledku působení mrazu a zejména opakovaných cyklů mrznutí a tání. Vznik tříděných půd v Krkonoších je předpokládán v pozdním pleistocénu a v současnosti jsou považovány za neaktivní (s výjimkou tříděných kruhů). Jejich výskyt je vázán na nejvyšší lokality s plochým reliéfem a intenzivním působením větru, které způsobuje nízkou sněhovou pokrývku a umožňuje hluboké promrzání půdy. Předkládaná diplomová práce pojednává o vlivu lokálních charakteristik (mikroklimatická extremita, morfologie terénu či litologie) na morfologii a stupeň vytřídění tříděných strukturních půd. Terénní výzkum byl proveden podél transektu sledujícího gradient mikroklimatické extremity (reprezentované nadmořskou výškou a tzv. relativní výškou sněhu) v oblasti Luční hory ve východních Krkonoších, který je relativně homogenní z hlediska litologie a expozičních charakteristik. Transekt byl prodloužen dále přes Modré sedlo na Studniční horu, kde se rovněž vyskytují různé typy fosilních tříděných strukturních půd, resp. kvazi-aktivní tříděné kruhy v Modrém sedle. Zde však dochází k variabilitě litologických a výškových poměrů. U jednotlivých tříděných půd byly měřeny jejich morfometrické charakteristiky (délka...
|
|
|
Morfologie fosilních tříděných strukturních půd Krkonoš
Uxa, Tomáš
Tříděné strukturní půdy představují skupinu periglaciálních mikrotvarů, které vytvářejí více či méně symetrické vzory v důsledku působení mrazu a zejména opakovaných cyklů mrznutí a tání. Vznik tříděných půd v Krkonoších je předpokládán v pozdním pleistocénu a v současnosti jsou považovány za neaktivní (s výjimkou tříděných kruhů). Jejich výskyt je vázán na nejvyšší lokality s plochým reliéfem a intenzivním působením větru, které způsobuje nízkou sněhovou pokrývku a umožňuje hluboké promrzání půdy. Předkládaná diplomová práce pojednává o vlivu lokálních charakteristik (mikroklimatická extremita, morfologie terénu či litologie) na morfologii a stupeň vytřídění tříděných strukturních půd. Terénní výzkum byl proveden podél transektu sledujícího gradient mikroklimatické extremity (reprezentované nadmořskou výškou a tzv. relativní výškou sněhu) v oblasti Luční hory ve východních Krkonoších, který je relativně homogenní z hlediska litologie a expozičních charakteristik. Transekt byl prodloužen dále přes Modré sedlo na Studniční horu, kde se rovněž vyskytují různé typy fosilních tříděných strukturních půd, resp. kvazi-aktivní tříděné kruhy v Modrém sedle. Zde však dochází k variabilitě litologických a výškových poměrů. U jednotlivých tříděných půd byly měřeny jejich morfometrické charakteristiky (délka...
|
|
|
Morfologie fosilních tříděných strukturních půd Krkonoš
Uxa, Tomáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Tříděné strukturní půdy představují skupinu periglaciálních mikrotvarů, které vytvářejí více či méně symetrické vzory v důsledku působení mrazu a zejména opakovaných cyklů mrznutí a tání. Vznik tříděných půd v Krkonoších je předpokládán v pozdním pleistocénu a v současnosti jsou považovány za neaktivní (s výjimkou tříděných kruhů). Jejich výskyt je vázán na nejvyšší lokality s plochým reliéfem a intenzivním působením větru, které způsobuje nízkou sněhovou pokrývku a umožňuje hluboké promrzání půdy. Předkládaná diplomová práce pojednává o vlivu lokálních charakteristik (mikroklimatická extremita, morfologie terénu či litologie) na morfologii a stupeň vytřídění tříděných strukturních půd. Terénní výzkum byl proveden podél transektu sledujícího gradient mikroklimatické extremity (reprezentované nadmořskou výškou a tzv. relativní výškou sněhu) v oblasti Luční hory ve východních Krkonoších, který je relativně homogenní z hlediska litologie a expozičních charakteristik. Transekt byl prodloužen dále přes Modré sedlo na Studniční horu, kde se rovněž vyskytují různé typy fosilních tříděných strukturních půd, resp. kvazi-aktivní tříděné kruhy v Modrém sedle. Zde však dochází k variabilitě litologických a výškových poměrů. U jednotlivých tříděných půd byly měřeny jejich morfometrické charakteristiky (délka...
|
host ::
RSS.